Zobrazují se příspěvky se štítkemna cestách. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemna cestách. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 6. října 2013

Pařížský report a zpátky do reality

  Ti bystřejší možná podle názvu článku poznali, že jsem se dnes vrátila z výletu do Paříže, který byl plný dobrého jídla (!!!) a pití a francouzské nálady a klidu. O pondělku ve škole vůbec nechci slyšet, myšlenkami jsem stále ještě na schodech u Sacré Coeur a hodlám tam ještě pěknou chvíli zůstat.
  Jestli čekáte klasický nudný článek plný fotek Eiffelovky a Vítězného oblouku, co si můžete najít na netu, tak vás musím zklamat (ale nechci, abyste brečeli, tak možná bude překvápko). Raději bych to udělala spíš jakousi gastro foto formou, i když se musím přiznat, že šneky jsem bohužel pořád ještě neochutnala a v žádné le café francais jsem nebyla, tak to bude spíš z toho pouličního soudku s minimem fotek, protože všechno dřív sním, než vyfotím.

  O prvním dni v sýrárně (čti ušmudlané farmě) se raději nebudu zmiňovat. Nebo jo, byl to francouzský venkov z jiného soudku, který je už trochu přežitý a vymírá. Krávy, kozy a prasata máme i u nás a sýr z jejich (prasečí mléko se taky užitkuje? :D) lahodných moků umíme taky. Škoda no.
  Druhý den jsme se tedy vydali do Versailles, kde se stejně jako v mnoha dalších francouzských městech určité dny v týdnu konají trhy s jídlem; čerstvou zeleninou a ovocem nebo třeba s houbami, sýry, masem, vejci, rybami, pečivem, zkrátka co jen srdce ráčí. Hotový ráj!






  Po návštěvě zámeckých zahrad jsme se přesunuli do Montmartru a večer na La Défense (neměla jsem vůbec tušení, že La Grande Arche je tak obrovská!), kde jsme prchli do obchoďáku a nakoupili pár laskomin, já konkrétně 74% čokoládu a sýry (kozí a Morbier ♥).
  Třetí nejhektičtější den proběhl v centru Paříže se vší tou klasikou, co k tomu patří. Jídlo nefotogenické, superkoláč se v důsledku působícího prostředí, vlhkosti a tepla rozhodl vykvést v tu nejnevhodnější chvíli a zasmradit mi celý batoh a domácí musli tyčinky nezůstaly vůbec pozadu.

 makronky z Montmartru, měla jsem pistáciový, vanilkový a karamelový, ale za ochutnání stál i ten kokosový a malinový. Pokud se někdy vydáte do Paříže, rozhodně ochutnejte alespoň jeden, stojí to za to! 



 do druhého patra Eiffelovky je to přesně 669 schodů, tudíž jsem spálila všechno (všechnu vysočinu :D), co jsem tam snědla, tak! 

 a jedna klasika na závěr

Rozhodně jsem si to užila a pochutnala si, bez nejmenších výčitek se tedy vracím zpátky do normálu a třeba se donutím i ke cvičení. Jestli mi ovšem někdy odopuchnou nohy (nepáchnou, jsou opuchlé :D)